Zima už je tu? Ženy chodí v kozačkách a muži stojí fronty v pneuservisech na zimní přezutí. Nezapomněli jste náhodou na vašeho čtyřnohého kamaráda? Plánujete společné výlety nebo dokonce pobyt na horách? Chraňte ho.

Se zimním obdobím přichází samozřejmě největší poptávka po zimních oblečcích. S tím souvisejí i diskuse, zda pejska oblékat či nikoliv. Samozřejmě záleží na typu oblečení a konkrétním jedinci. Například Ruffwear nabízí širokou škálu oblečků pro aktivní psy. Ptáte se, proč aktivní pes potřebuje obleček, když se běháním zahřeje? Ti, co s pejskem jezdí často na hory, anebo se pohybují v náročných terénech, vědí své. Počasí je velmi proměnlivé a vítr dokáže teplotu vzduchu ochladit i o několik stupňů. Když k tomu přidáte vlhkost, je jasné, že i váš chlupatý kamarád potřebuje být chráněn. A věřte, že i někteří psi s huňatou srstí vezmou někdy pokrývkou zavděk. Je však nutné sledovat svého psa a vědět, co vše je potřeba zakrývat a kdy. Samozřejmě pes, který je celoročně venku, bude jinak náchylný než jedinec, který žije v domácnosti vytápěné ústředním topení. Svou roli hraje také typ srsti. Ruffwear nabízí několik druhů oblečků dle počasí. K9 Overcoat™ zabraňuje ztrátě tělesné teploty a chrání psy před větrem, deštěm a sněhem. Integrovaný hrudníkový díl s postranními sponami umožňuje nastavení podle potřeby, které zajišťuje bezpečí při energických činnostech. Dalším ze zimních oblečků je vesta Climate Changer™ určena především pro velmi chladné, ale suché počasí. Je velmi lehká a rychleschnoucí. Velmi oblíbený je celoroční obleček Cloud Chaser™, který má oproti původnímu vylepšený střih. Je velmi vhodný pro běhání v dešti, chladné ranní procházky, víkendové zimní výlety a radovánky ve sněhu, pro nepříznivé jarní bouřky nebo pro jakékoliv aktivity i ve velmi nepříznivém počasí. Novinkou pro zimu 2011-2012 je obleček Quinzee™, který je učen pro udržení psa teple ve velmi chladných podmínkách. Obleček je vhodné použít, když necháváte psa někde v autě, musíte zůstat na chladném místě nebo čekáte na další aktivity.

Pokud máte dlouhosrstého psa, je nutné, aby byl pravidelně stříhán. Někteří s ním chodí do psího salónu. Jiní tuto proceduru obstarávají svým mazlíčkům sami. Rozhodli jste, že svého psa ostříháte? Víte, jak na to? Na co je nutné si dát pozor? Pojďme si tuto problematiku více přiblížit.

Obecně o stříhání psa
Pes by se měl stříhat zhruba každých šest až osm týdnů. Konkrétní doba záleží na ročním období. V létě roste srst rychleji, v chladnějších obdobích se intervaly mezi stříháním mohou prodlužovat.
A jak psa ostříhat? Někteří lidé při stříhání svých psů podléhají pokušení udělat mu přitažlivý a nápaditý sestřih. Je to jen na vás. Obecně psovi stačí, když mu ostříháte chlupy z obličeje a z oblasti řitního otvoru. Když už psa stříháte, snažte se spíš o kratší sestřih.

Jak doma ostříhat psa?
Před stříháním pejskovo srst dokonale rozčešte. Půjde vám to tak lépe. Na stříhání psů jsou nejvhodnější elektrické strojky. Někteří psi se však bojí tohoto zvuku a neudržíte je. Pak je lepší zvolit nůžky.Vyberte nějaké malé a co nejostřejší, nejlépe takové, které jsou přímo určené na stříhání psa. Pokud váš pes má hodně dlouhou srst, ostříhejte ho rovněž nejdřív nůžkami a pak teprve použijte elektrický strojek
Před stříháním si musíte připravit pejska tak, aby se vám co nejméně cukal a aby se cítil dobře a v bezpečí. Stříhejte svého domácího mazlíčka proti srsti, směrem od ocasu k hlavě. Na hlavu a na tlapky si dávejte pozor. Jsou to citlivá místa, a tak raději u těchto míst odložte strojek a dostříhejte je malými nůžkami.
Při stříhání je také vhodné hned upravit drápky, které jsou u světlých psů rozdělené na dvě části – bílou a růžovou. Můžete odstřihnout drápek po růžovou část. Dejte si pozor, abyste se nestrefili do živé tkáně. Jestliže se na to necítíte, přenechejte tuto starost odborníkovi.

Záleží jen na vás, jestli si pejska chcete ostříhat sami, nebo zda tuto práci svěříte do rukou odborníkům. Není to těžké, ale chce to určitý cit…

Jak pečovat o staršího pejska

Máte už staršího pejska? Víte jak o něj pečovat. Starší pes vyžaduje vaší pozornosti. Zajistěte mu spokojené stáří a dejte mu všechno, co potřebuje.

Jak se projevuje stárnutí psa
Každý pes stárne jinak. U nějakých plemen jsou příznaky stárnutí vidět poměrně brzy, u některých později.
Stárnutí se projevuje šedivěním srsti, ale také vypadáváním zubů. Psům se postupně zhoršuje sluch i zrak a hůře zpracovávají podněty ze svého okolí. Jejich kůže ztrácí svou původní pevnost a ochabují také svaly. Začínají je rovněž bolet klouby, na což někdy reagují podrážděně.

Jak pečovat o stárnoucího psa
Pečujte o svého stárnoucího psa. Zpříjemněte mu jeho život přiměřenou péčí a potravou, která bude pro něj nejvhodnější. Dnes už na trhu bez problémů dostanete stravu určenou přímo psům seniorům. Tato strava je pro pejsky šetrnější.
Dále je nutné pravidelně psovi čistit zuby. Jinak by se mu bakterie z případné infekce dásní, která je v pozdějším věku častější, mohla dostat do krevního oběhu. Starejte se také lépe o jeho oči a uši. Pravidelně tyto orgány čistěte. Starým psům se velmi rychle zanášejí.
Pokud se pes už méně pohybuje, bylo by vhodné kdybyste mu alespoň jednou denně jemně masírovali ztuhlé klouby. Více pečujte i o jeho srst. Starší pes si ji kvůli své menší ohebnosti čistí méně než mladý pes. Je nutné mu ji ale čistit opatrně. S rostoucím věkem je totiž tenčí a citlivější.

Kdy uspat pejska?
Dnešní veterináři dokáží léčit mnohé nemoci a díky tomu se zvířata dožívají čím dál většího věku. Někdy však přijde okamžik, kdy i přesto, že by pes mohl žít dál, je jeho kvalita života už tak špatná, že je lepší ho dále netrápit. I když to bude těžké rozhodnutí, je nutné se rozhodnout správně. Mnohdy vám může poradit veterinář. Uspávací injekce je pro psa bezbolestná.

Dopřejte pejskovi příjemné seniorské období a starejte se o něj s péčí, kterou vyžaduje.

Krmivo pro psa

Správná výživa psa je velmi důležitá. Od toho se odvíjí i jeho zdraví, kvalita života a následně i jeho délka. Krmíte vašeho psa správě? Víte, co by mu nemělo chybět?

Pozor na kvantitu i na kvalitu
Krmte svého psího miláčka vyváženou a plnohodnotnou stravou. Jen tak bude mít silné kosti, dobré svaly a zdravou srst. Kromě kvalitní stravy si dejte pozor na to, aby váš pes dostával pouze tolik potravy, kolik opravdu potřebuje. Mnozí páníčkové své miláčky překrmují a výsledek je takový, že každý třetí pes u nás má nadváhu, od čehož se mohou odvíjet další jeho problémy.
Každý pes má své požadavky na výživu. Záleží i na jeho stáří. Jinou skladbu potravin potřebují štěňata a jinou psi-senioři.

Jakou stravu?
Přemýšlíte o tom, jaká strava je pro vašeho psa nejvhodnější? Budete mu sami připravovat jídlo, kupovat konzervy nebo ho budete krmit výhradně granulemi? Všechny tyto možnosti mají své výhody i nevýhody. Pojďme si jednotlivé druhy potraviny alespoň trošku přiblížit.

Granule
Výhodou granulí je především jejich vyváženost. Díky nim bude váš pejsek mít veškeré vitamíny a minerály, aniž byste museli hlídat jeho stravu. Nevýhodou je, že toto krmivo není aromatické a chcete-li přeorientovat psa z jiné potravy na granule, je možné, že vám je bude odmítat.

Konzervy
Výhodou konzerv je to, že jejich obsah je aromatický, dobře se dávkují a i zde bývá zachovávaná hodnota vitamínů a minerálů, které pes potřebuje. Nevýhodou je vysoké procento vody, což je pro vás ekonomicky nevýhodné.

Potrava připravovaná doma
Strava připravovaná doma je aromatická a pes ji bude mít rád. Musíte však o skladbě jídla více přemýšlet a hlídat potřebné výživné látky, který hafan potřebuje. Náročnější je i příprava a skladování.

Váš pes si zaslouží kvalitní stravu. Dbejte na to, aby ji měl. Bude-li váš pejsek spokojený, jistě s ním budete spokojeni i vy.

Osteoporóza není jen lidskou nemocí. Značné problémy způsobuje i dalším obratlovcům.Zejména zvířatům chovaným pro radost či užitek.
Pes: nemocný přítel člověka?
„Pro svého psa chci to nejlepší!“ říkají často jejich majitelé a nabízejí svému mazlíčkovi šťavnatý kus masa. Ale pozor, všeho s mírou. Právě u psů krmených výhradně masem dochází ke snižování hustoty kostí. Maso totiž obsahuje ionty kalcia a fosforečnany v poměru 1:1. V tomto poměru látek se kalcium nemůže do kostí navázat, a ty následně řídnou. Další příčinou psí osteoporózy je i nadměrná činnost příštítných tělísek, jejichž hormon uvolňuje z kostí vápník do krve.

Psy postupné ubývání kostní hmoty bolí, snáze se jim lámou kosti a může u nich dojít i k zužování pánevního otvoru. To se může projevit trvalou zácpou. U fenek pak i horším průběhem porodů.
Kočičí trable
Chutnají vaší kočce ryby? V pořádku. Jen jí nezapomeňte dopřát i dostatek jiné stravy. Právě u koček s „rybí dietou“ je osteoporóza diagnostikována nejčastěji. Osteoporóza a s ní spojené problémy byly dříve typické pro siamské kočky tzv. „starého typu“ (měly kulatou hlavu, lehce šilhající oči a deformace na ocase). Tento druh totiž trpí vrozenou poruchou příštítných tělísek. Dnes jsou siamské kočky starého typu vyřazovány z chovu. Stejně jako psy, i kočky osteoporóza bolí. Také se jim deformuje páteř.
Zvířecí dieta
Nejdůležitější prevencí osteoporózy je (stejně jako u člověka) správná dieta a dostatek pohybu. V savčím jídelníčku má být sloučenin vápníku dvacetkrát víc než sloučenin s fosforem. Zvlášť rostoucí psy je proto nejlepší krmit průmyslově vyráběnými krmivy, která mají obsah minerálů vyvážený. V případě osteoporózy může zvěrolékař předepsat dietu s vyšším obsahem kalcia a vitaminu D. Stav se obvykle brzy upraví.

Zkrátka, dopřejme svým miláčkům vše, co opravdu potřebují, a v přiměřeném množství. Za jejich zdraví jsme zodpovědní jedině my.

Zdroj: www.osteoporoza.cz

I psa je třeba občas vykoupat. Jak často je to nutné? Víte něco o koupání psů a o jeho pravidlech? Pojďme se seznámit alespoň se základními informacemi.

Jak často koupat psa
Jak často koupat psa? Záleží na mnoha okolnostech, ale většinou se doporučuje koupat psa tak 3x do roka. Majitelé pejsků se k tomu uchylují hlavně v případech, že se pes vyválí v něčem špinavém.
Určitě není dobré koupat psa příliš často, protože pak se narušuje jeho kůže a trpí i srst.
Při koupeli psa používejte speciální psí šampony, které nejsou pro pejsky tolik aromatické.

Jak by měla probíhat koupel psa
Někteří psi vodu milují, někteří vůbec. Také každý má s jejich koupáním jiné zkušenosti. V některých domácnostech se pes myje s vypětím všech sil, jinde to jde jedna radost. Každopádně chystáte-li se ho koupat, bylo by dobré dát do vody gumovou protiskluzovou podložku, aby vám nevyklouzl z vany. Před koupelí se také doporučuje zacpat pejskovi uši vatou.
Poté ho polijte teplovou vodou (pozor ať není příliš horká) a začněte mu vnášet do srsti psí šampon a jemně mu ho vmasírovávejte do chlupu. Přitom ho pevně držte, aby vám neutekl. Dejte si také pozor, abyste mu nezanesly šampon do očí či do tlamy. Po koupeli už stačí šampon vymýt vodou. Šampon vymývejte důkladně, pokud mu zůstane v srsti, bude ho to po uschnutí svědit a zbytečně si rozškrabá kůži.
Pejska pořádně vysušte velkým ručníkem. Někteří ho fenují, aby rychle uschnul. V tom případě ale zvolte nejnižší možný stupeň.
Po koupeli je normální, že pejsek je neklidný a snaží se co nejrychleji se někde vyválet, aby necítili vůni šamponu. Dejte si jen pozor, aby se vám hned nevyválel v něčem hodně špinavém, to byste mohli s celým mycím procesem začít nanovo.

Pejsci by se neměli koupat příliš často, ale občas se někde vyválí a pak je nutné ke koupeli přistoupit. Každopádně ho myjte pouze psím šamponem.

Cherrynku jsem si pořídila před dvěma a půl lety.

Už čtyři roky pracuji v chovatelských potřebách a sbírám zkušenosti o pejskách jak z různých knih, časopisů a podobně, tak hlavně od zákazníků a teď i od přátel ze cvičáku.

Agility jsem viděla několikrát běhat jak v televizi, tak venku a tento sport mě úplně okouzlil.

Když jsme přišly poprvé s moji fenkou amerického stafordšírského teriéra Cherrynkou

na cvičák, bylo mi řečeno, že s každou překážkou se musí pes postupně seznámit, okouknout ji. ,,Nesmíte na ni v žádném případě spěchat nebo ji nějak nutit“, radila mi naše trenérka.

Jenže moje Cherrynka to není normální pes, je to spíš taková ,,neřízená střela.“

Překážky, které jinak ostatní štěňata zvědavě a nedůvěřivě okukovala, Cherrynka bez dlouhého rozmýšlení vyzkoušela hned.

V agility je několik pevně daných druhů překážek. Jsou to např. tunel, kruh, houpačka, kladina, dálka, áčko a v neposlední řadě skokové překážky. Tunel, který je pro spoustu psů jednou z těch dlouho zkoumaných zajímavostí, byl pro Cherrdu tou nejbáječnější věcí ,jakou kdy potkala. Jen ho uviděla, doslova do něj vlítla  a venku otočka a hned zpátky a bylo to prostě ,,žůžo.“

A takhle to vypadalo i s vysokým ,,áčkem“, skočkami a všemi těmi dalšími, pro Cherrynku velmi zábavnými překážkami. Abych ji jen nechválila, našlo se něco, co ji trochu zaskočilo. A byla to kladina. Přece jen byla vysoká,ale jen prvních 5 minut.

Trenérka byla nadšená a byla si stoprocentně jistá, že Cherrdu tohle bude bavit.

První tréninky byly směřovány spíš ke hře. Přes spousty pamlsků a pochval jsme pejsky postupně seznámili s každou překážkou a už tam bylo vidět, který pes bude dělat agility rád a z radosti, a který tam byl spíš z povinnosti.

Je pravda, že agility je sport pro každého psa a jeho ,,páníčka“ bez ohledu na velikost, rasu a stáří týmu. Je potřeba jen mít chuť sportovat a být s pejskem opravdu ,,nejlepší kamarádi“.

Agility není ani tak výcvik, jako hra a společná radost psa i pána. Ale některý pejsek to tak třeba nevidí a tak ho  agility ani nezačne bavit.

Ale zpátky k nám. Cherrynka už proto, že neměla s blázněním po parkuru žádný problém,dělala velké pokroky a letos v létě jsme začaly jezdit po závodech. První jsme absolvovaly v Jaroměři, druhé pak v Chlumci nad Cidlinou. Tam se  Cherrynka začala rozkoukávat v cizím prostředí a mezi novými pejsky.

Ale třetí závody v České Třebové už přinesly první úspěch. Cherrda se tady umístila na          3. místě. To byla radost! A hlavně obrovský pohon do dalšího trénování i závodění.

A pohon to byl dobrý, protože hned na dalších závodech v Dolním Přímu jsme byly první.

Z mého vyprávění to vypadá, že je to super pes, ale nemyslete si.

Cherrda má taky mouchy. Sice takové roztomilé, ale má. Tak třeba to, že její obrovsky milující srdíčko potřebuje, aby byli všichni, koho má ráda pohromadě a pečlivě si to hlídá.

Doma to až tak neřeší, ale jakmile jdeme někam ven, musíme se vrátit v tom počtu, v jakém jsme vyšli. A to nám na závodech bohužel znemožňuje, aby s námi někdo jel. Když jsem s ní sama, běhá a má v hlavičce jen mě. Ale jakmile tam je někdo koho zná se mnou, není ji po chuti jít se mnou na parkur a toho ,,nebohého chudáka“ tam nechat o samotě koukat.

A tak nám to suprově předvedla na letošních podzimních závodech v Nymburce, kam se mnou jel i můj přítel. Na start jsme došly, ze startu vyběhly ale za první překážkou Cherrda  zapřemýšlela ,,vždyť on je tam sám“, zastavila se, rychlým mrknutím proběhla všechny diváky a když zaregistrovala tu známou milovanou postavu, neváhala ani okamžik. V očích se ji rozplápolaly plamínky největší radosti a plnou parou a nejkratší cestou za ním.

No a samozřejmě přece tam někde za sebou nenechá mě a tak zas honem pospíchala zpátky ke mně a svou obrovskou radostí a nadšením že nás má oba po kupě skvěle pobavila všechny, kdo na závodech byli.

Tímhle zážitkem chci hlavně všem říct, že agility není o tom psa do něčeho nutit, na tréninku ho dřít nebo dokonce trestat když udělá chybu.

Agility je hra a úžasné sžití s vašim čtyřnohým kamarádem. Umístění na závodech je pak nejen krásnou odměnou, ale hlavně takovým příjemným pocitem, že Váš pejsek něco umí a hlavně že ho to baví a má z vašich společných zážitků radost.

Máte psího miláčka?

I pejsek může být čas od času nemocný.

Ovšem on sám vám neřekne, že mu není dobře. Jak lépe naslouchat psovi a jak poznat, že je na čase vyhledat veterináře?

Zdravý pes
Zdravý pejsek se bude chovat tak, jak jste zvyklí, že se chová. Trávíte-li se svým psím miláčkem dost času, znáte jeho návyky a jakmile je přestane dodržovat, je to pro vás znamení, že nemusí být vše v pořádku.
Zdravý pes se projevuje čilostí, pozorností a radostí ze života. Bez problémů žere, jeho chůze je normální a celkově je to zkrátka váš pejsek se svým obvyklým chováním.
Pes bez zdravotních obtíží by neměl nepříjemně zapáchat, mít jakékoliv výtoky, ať už z uší, očí, močové trubice či řitního otvoru.

Příznaky různých nemocí
Jakmile pes začne porušovat své každodenní činnosti, je třeba zbystřit a více si ho všímat. Už to, že ráno nevstane v obvyklou dobu, je zvláštní. Přidá-li se k tomu ještě odmítání potravy, pomalé pohyby a neochota si hrát či se účastnit nějakého dění kolem něho, může jít o příznak nějaké nemoci. Pokud jeho skleslost trvá dále než dva dny, neváhejte a vyhledejte veterináře.

Nejčastější nemoci pejsků
Pojďme se seznámit s nejčastějšími potížemi, které psi mívají:

- choroby močové trubice:

Pejskovi se obtížně močí, může mít v moči krev. Náznakem také je často neúměrná žízeň.
- poruchy trávení:

Projevují se zvracením. Ve zvratkách je někdy přítomná i krev. Objevit se mohou i průjmy či zácpa.
- vnitřní paraziti: Ti jsou často viditelné ve výkalech. Častý bývá i úbytek váhy, nadmuté břicho či krvavý průjem.
- choroby tlamy a zubů: Napoví vám velmi nepříjemný zápach z tlamy, nadměrné slinění a záněty dásní. Někdy mohou pejskům vypadávat i zuby.
- choroby krve a srdce:
Projevují se celkovou sníženou vitalitou, nechutí k pohybu, zesláblostí či suchým kašlem.

- choroby kostí a kloubů:
Poznáte je na chůzi pejska.
Ta je v tomto případě kulhavá. Postižené místo je také většinou bolestivé na dotek.

- poruchy dýchání:
Projevují se výtokem z nosu, kýcháním, ale i chrápáním a sípáním.

Pejsek však může mít řadu dalších obtíží. Nezdá-li se vám proto vše v pořádku, neváhejte a raději zavčasu vyhledejte pomoc odborníka.